Jezero se po ránu utápělo ve stínu a tak byl čas na lenošivé dopoledne. Nohy nahoru, notes na klín, přes rozlehlou zelenou zahrádku výhled na jezero. Sníst melouna, co jsme měli odvčera a nafotit malou kudlanku, co nám pobíhala po pokoji (na focení jsem jí vynesl ven, ale večer byla buď zpět, nebo jiná zaujala její místo).
K snídani nám tu „pro změnu“ naservírovali banánové palačinky. Čím dále od Ubudu jsme, tím divnější jsou, zde doplněné poměrně nedobrým čajem – opravdu nic moc. Začínám chápat onu ceduli na Topi Inn v Padang Bai: „Bored of pancakes? We have brown bread!“ :) Tehdá mi to ani nepřišlo, ale tady bych s chutí měnil.
Odpoledne jsme vyrazili do místní botanické zahrady. Pustili nás tam s autem, ono se totiž jedná spíše o velký park, ve kterém jsou rozmístěné různé „atrakce“, jako skleník s kaktusy, růžová zahrada, koutek s orchidejemi, bambusový lesík či různé kapradiny (už jste viděli třímetrové kapradí?). Pár hodin jsme tam strávili, bylo tam hezky. Nicméně drobný déšť zmařil snahy o výraznější fotografování.
V centru místní vesnice se nachází poměrně veliká měšita. Ono toto místo údajně je jedno z center muslimů na Bali, nějak se sem sjíždějí. Každopádně vše v okolí má přídomek „muslim“, tedy musim warung, muslim inn, nebo nakonec i jen cedule muslim se šipkou :) Z minaretů se v brzkých ranních a pak odpoledních hodinách linul zpěv. Pro mě toto bylo první setkání s muslimskou kulturou, jakkoliv mi nejsou sympatičtí (uzavření, neusměvaví, neochotní, nekomunikativní), tak ony minaretové zpívánky se mi vcelku líbily.
Večer jsme zadem pronikli k slavnému a nejfotografovanějšímu chrámu na Bali, Pura Bratan. Velké zklamání, davy turistů by člověk i čekal, i ústupek masovému turismu v podobě nevyžadování sarongů, ale to že děcka tam masově dostávaly pruty a pobíhaly kolem jezera předstírajíce lov ryb, to už bylo moc. Chrám sám o sobě jsem očekával fotogeničtěji umístěn, horizont hor za jezerem je neatraktivní, chrám sám o sobě… no nevím. Ani jsem nevytahoval foťák, řekli jsme si že sem zaběhneme ráno za lepšího světla a když tu ještě nebudou lidi. Výhoda toho, že bydlíme ani ne půl kiláku od něj.