Zase kremace
Ranní výlet na tržiště v Mataramu byl přerušen pohřebním průvodem. Byli jsme vyzváni jedním z borců zastavující intenzivní dopravu, ať se jdeme zúčastnit. Nezaváhali jsme. Cestou na hřbitov nás chvíli provázel zeť zesnulé, nesl si kameru a občas hovořil do telefonu. Sarongy jsme měli s sebou, ale stejně by se asi až tak moc nestalo nemít je, pže místní mládež měla trika místy opravdu divoká.
Pohřeb probíhal na hinduistickém hřbitovu, obdobně jako jsme viděli na Bali: uvítaly nás zvuky gamelanového orchestru, davy lidí se bavily, fotografovaly, shromažďovaly se obětiny. Místo pro kremace bylo ohraničeno betonovým blokem, z mohutných bambusů byla připravena nízká konstrukce držící ohnutý plech, lůžko pro zbytky ke spálení. Rakev s žlutohnědou mrtvolou se umístila na konstrukci, přes bílé plátno se polila olejem s květinami z hliněných nádob, které byly hned v zápětí rozbity na střepy. Za nesmělého zpěvu pozůstalých byla zapálena hranice přes svazek vonných tyčinek a připravené plamenomety se postaraly o stálý žár, který strávil otevřenou rakev a následně i tělo během pár desítek minut.
Kremace je zde chápána jako slavnost, jako předání těla k dalšímu životu. Nikdo netruchlí (na to byla doba před měsíci či dokonce lety, podle doby jak pozůstalí našetří na odpovídající obřad), hraje hudba. Děcka si hrají, případně shání sladkosti: byl tu zmrzlinář na kole, prodávala se divoce barevná pití v průhledných sáčcích, děcka rozličného věku vše dychtivě konzumují (a pak někde v blízkém křoví k pobavení ostatních zvrací). Fotící cizinci nikomu nevadí, naopak při mém ostýchání jsem i vybízen, ať se jdu podívat blíže.
Na trhu jsme pak nakoupili hromadu ovoce: chtěli jsme obří žlutý píchavý Jack's Fruit (největší ovoce vůbec), ale zaměnili jsme jej se smradlavým durianem (a poučeni tuto chybu již jistě nezopakujeme). Parádní byl zvenčí fialový zevnitř bíločerný Dragon Fruit (super vizuální zážitek, chuťově už je to slabší, ale stojí za vyzkoušení), zajímavý chlupatý Rambutan, klasicky výborné trsy Salaku (jakýsi oříšek připomínající tvarem šesticentimetrový česnek zabalený v hadí kůži), nevýrazné Rose Fruit (divné hruško-jabko). Banány na trhu prodávají jen po trsech, často dvoukilových a větších a často je odmítají dělit, takže ty jsme tentokrát vynechali. K tomu jsme v kšeftu s dorty zakoupili malý čokoládový dortík a večeře byla vyřešena.
(c) veškerý obrazový materiál na těchto stránkách je chráněn autorskými právy.