Ostrovní ráj

den po dni:

info o cestě:

english version:

odkazy:

Snídaně klasicky v podobě banánových palačinek, hromady ovoce a pochybného čaje. Vyrážíme na cestu kolem ostrova, je vcelku malý, takže bychom jej mohli obejít vcelku snadno. Viděli jsme cestou malé hvězdice a také hromady korálů a škeblí, kterými jsme si nacpali kapsy – jsem zvědav, jak to odvezeme. Cesta nám zabrala skoro pět hodin, takže jsme se vraceli zpět na civilizované pobřeží hladoví. To nekorespondovalo s rychlostí odezvy obsluhy ve zvolené restauraci, do které jsme zaběhli s notesy pže inzerovali „free wifi“. Krom předraženého pití měli i výpadek proudu, tedy wifi se nekonala. Rozběhla se až po chvíli, ale to už zase asi zapomněli na to, že jsme chtěli také jíst… no a poté co jsme jim to vysvětlili opět nastal problém, tentokráte že není kuře. Tož něco jiného, moc jsem nerozuměl. Nakonec nám přinesli dvě místo tří objednaných jídel, ale zato byla překvapivě moc dobrá. Hovězí karbanátek na tuňákovi jsem fakt ještě nejedl, ale je to moc dobré, stejně jako kukuřično-těstovinový salát. Ne že bych se cítil nějak zvlášť najeden, takže po malém okruhu pláží jsme zase zasedli v restauraci, dali banán se zmrzlinou a vybrali nějakou pizzu.

Cestou zpět jsme chtěli vodní meloun nebo zmrzlinu, ale sežeň něco takového v devět večer na Trawanganu :)

Ale přes výše uvedené se nádá pominout, že Gili Trawangan ja malý ráj na zemi. Málo lidí (pár set místních zdaleka neosídlí 2,5km ostrov), žádná motorizovaná doprava (jen pár koňmi tažených drožek). Písek zde není klasický, ehmm, pískový, ale jde o ohlazené kousky korálů a mušlí (se zrníčky tak 3–5 mm). A jak je barevný! Korály v žlutých, červených i modrých barvách (a v moři obdobně i koráli :)). Dvoubarevné moře, světle azurové i temně modré, přičemž odstín se lámal ve velmi dohledné vzdálenosti. A ten mořský život! Co mě dostalo, byly malinkaté verze známých živočichů. Od drobných hvězdic (mají tu i dost veliké) přes miniaturní mořské ježky po úžasné několika málo milimetrové kraby poustevníky. Sytě zelené i různobarevné rostliny rozmanitých tvarů. No a také za zmínku stojí svébytná architektura, zvláště kolem luxusních apartmánů a restaurací. Radost pohledět!

Jakkoliv je v Indonésii nepříliš kladný vztah k drogám (tvrdé postihy za držení, smrt za dovoz), tak překvapivě na každém rohu zde nabízí jídla z halucinogenních houbiček. A že to nabídka byla lákavá, protože s už tak magickým místem by člověka jízda asi opravdu poslala přes měsíc, jak tvrdily poutače všude :)

Je zde také několik škol potápění. Nedovedu si představit o moc lepší místo, kde se učit a užívat si ponory, než právě tuto oblast Indonésie. Lombok, potažmo Gili Islands, se nachází za tzv. Wallaceovou linií definující hranici kde končí výskyt (euro)asijské fauny a začíná australská. Je to dáno tím, že mezi ostrovy Bali a Lombok (zhruba 35 km) se nachází úžina o hloubce i hodně přes kilometr. To samozřejmě mořské živočichy příliš nezajímá, ale asi i v důsledku této geologické zvláštnosti je pod hladinou moře vcelku živo.

číst dál »