Poslední den v tomto ostrovním ráji jsme využili k řádnému šnorchlování. Přidali jsme se k tlupě, co vyrážela na celodenní šnorchlování s místním průvodcem. I když jsme si program upravili podle svého :)
První zastávka byla ve znamení korálových útesů. Udělali jsme několik zastávek na různých místech, nejlepší byl obrovský kulovitý útvat pokrytý sasankami, v nichž se schovávani malí Nemíci – no bylo to jak z toho animovaného filmu, opravdu. Vykoukli, rozhlédli se a zase zacouvali. Žel to bylo pár metrů pod vodou a jak nejsem zvyklý se potápět, tak jsem tam nikdy moc dlouho nevydržel, ale stejně jsem si tom užil.
Pak jsme přerušili šnorchlovací program a nechali se vysadit na třetím z místních ostrůvků, na Gili Meno. Je prostřední – polohou i velikostí – ale jako jediný má na sobě sladkovodní jezero. Žijí u něj prý varani, ale žádné jsme nepotkali. Zato tu mají hezké kokosové plantáže :)
Při pozdním obědě jsme se zase setkali s naší šnorchlovací bandou a vyrazili s nimi na zpět. Cestou jedna zastávka, na pozorování želv. Dvě jsme potkali, ale byly mršky schované u dna, takže nebýt včerejšího blízkého setkání, byl bych i zklamán :) Na této zpáteční cestě jsme si ověřili, jak silné proudy tu mezi ostrovy jsou. Po pár desítkách minut pozorování želv jsme pěkně poodjeli od zaparkované lodi, která si pro nás přijela. Bez ploutví by se tu opravdu moc plavat nedalo.