Východ slunce na moři. Padang Bai, Bali, Indonésie.

Kremace a hurá k moři

Ráno jsme se začali balit, abychom se mohli odhlásit před tím, než vyrazíme na pohřeb. Batohy jsme nechali na recepci a vyrazili o dům vedle, kde se již připravoval průvod, který provede nebožtíka (doma skladovaného pár měsíců) do chrámu, kde bude spálen.

Kremace je slavnostní událost, vyžadující odpovídající oblečení. V hotelu mi profesionálně zavázali sarong, který pak sic vypadal moc hezky, ale držel výrazně méně než zavázný po mém způsobu – na dva uzly.

Z kraje průvodu nás odchytli prodavači, vnutili mi čapku a jeden sarong. Trochu jsem rezignoval a nechal se obrat, zaplatil jsem čtyřikrát tolik než bylo třeba, ale naštěstí to při místních cenách nevadí.

Průvod se dlouho scházel a připravoval. Viděli jsme třímetrovou krávu, jakousi slavnostní věž sloužící jako lože pro rakev a hromadu hudebníků (samé bicí).

Lidé se dlouho scházeli a dolaďovaly se dekorace, ale pak už to šlo ráz na ráz. Nebožtík byl v jakési krabici vynesen z domu a umístěn do vysoké, bohatě zdobené věže stojící na mohutných nosítkách. Následně byla nostíka zvednuta množstvím mužů a několikráte otočena kolem dokola – až jim byla silnice úzká, nahoře zas bezmála vadily lampy pouličního osvětlení.

Následně se průvod rozběhl směrem k chrámu (OK, neběželi, ale šlo se velmi rychlým krokem, tedy mnozí museli popobíhat aby stačili). V cestě trochu překáželo naše auto zaparkované u krajice, ale již nebyl čas jej přeparkovat. Chrám se nacházel na konci ulice, byli jsme tam hned. Průvod se zastavil na malém hřbitůvku (čítal do desítky hrobů), kde jsme zaznamenali nápadný začernalý, vypálený flek. Přímo pod krávou. Hmmm.

Nebožtík byl přeložen do krávy hezky i s „rakví“, kravka měla otevírací hřbet. Byly přidány obětiny, hojně prolévané olejem. Dále se na nic nečekalo, žádný proslov se nekonal, rovnou přišly na řadů zápalky a už oheň plál. Zvláště když se do toho přidaly dva plamenomety :) Do hodiny bylo po všem.

Lidi se normálně bavili, všichni ve svátečním… ale smutek proběhl již kdysi, nyní se jen loučili se tělesnou schránku již nepotřebnou v tomto životním cyklu. Přítomny byly celé rodiny včetně malých dětí, kremaci mnozí fotili nebo natáčeli. Někde pár metrů vedle jsem zahlédl pečené selátko…

Celkově ve mě toto zanechalo smíšené dojmy, ale rozhodně zajímavé. Začalo to tím, jak nás mnozí upřímně zvali k účasti na kremaci, s tím že si to můžeme nafotit. Pak nám ráno vnutili nějaké „nutné“ doplňky oblečení, bez skrupulí vyžadovali nehorázné ceny. Vlastní obřad bez smutku, spíše taková rodinná sešlost. Neuvěřitelně praktický přístup ke kremaci – příprava žároviště pro spálení všeho pod plameny plamenometů. Silným dojmem byla ohořelá, již masa zbavená holenní a lýtková kost trčící z ohně… ale pod vlivem nálady okolních lidí v tom nebylo možno vidět cokoliv nevhodného, odpudivého. Prostě celá kremace byla neuvěřitelně přirozená, prostě „tak to je“.

Rázem bylo odpoledne a bylo na čase se rozloučit s Ubudem. Skočili jsme na oběd k Mama's. Dal jsem si oblíbenou rajskou polévku, a to hnedle dvojitou (opravdu moc dobrá byla) a přidali mi i chleba. Následovalo vyzvednutí batohů a cesta dál, do Padang Bai, k moři. Konečně.

Cesta byla bez potíží, vcelku i značená. Silnice výrazně volnější než ve městě a až na jednoho šílence s cisternou, který předjížděl stylem „mám čumák před tebou tak jedu zpět do svého pruhu, ty dělej co umíš“ to bylo fajn.

Stavili jsme se v Sloní jeskyni, Goa Gajah. Viděli jsme vcelku pěkné zahrady, super vyžezávané sošky a další rozličné výrobky ze dřeva (včetně neuvěřitelného množství penisů, v rozměrech od centimetrových po půlmetrové, některé prakticky kombinované s otvírákem, např.).
Jeskyně sama o sobě byla o ničem, malá temná díra. Výklad místního průvodce jsme odmítli, stejně jako nabídku čerstvého kokosového mléka.

Dále plánovanou Bat Cave jsme z časových důvodů vynechali.
Padang Bai jsme byli před šestou, na silnici jsme byli tak hodinu a půl.

Hned z kraje nás odchytla jedna paní, ať se jdeme podívat k ní na ubytování – když nic jiného, tak jen na skouknutí. Za 150.000 nabídla zatuchlou díru ve druhém patře divnobaráku, sic se super zázemím, ale koukli jsme se dál. Dobře jsme udělali: zakotvili jsme o kousek dál v bývalých sýpkách s názvem Kerti Inn, za 130.000 v nijak úžasné místnosti s dvoupostelí sic, zato s parádní velkou koupelnou v přízemí a mořem hned přes silnici.

Cestou na ubytování mě zaujal úžasný, bezmála půlmetrový humr, zelený s dlouhými tykadly/makadly (?:). No a samozřejmě že mě ukecali, že jsem ukecal Mili a dali jsme si ho k večeři. Měl kilo a půl, dostali jsme jej za 300.000 i s o­blohou, najedli jsme se oba do syta. Jen vylámání veškerého masa nám zabralo hodinu, nejhorší byly nohy a zvláště přední pár, krytý exoskeletonem s centimetrovými a poměrně ostrými bodci. Maso bylo hrozně zvláštní, už na první pohled/chuť kvalitní. Bez tuku a bez náznaku rybiny, taková tužší krůtí prsíčka, ovšem bez jakékoliv suchosti a výrazně jemnější texturou. Za zmínku ještě stojí, že jsme před večeří vzbudili trochu rozruch v restauraci, když jsme se ještě s čerstvým (neugrilovaným) humrem fotili uvnitř v mezi stoly :)))

Po večeři jsme se šli cournout na pláž, zjistili že voda je skvěle teplá a rovnou jsme si bookli na zítřek šnorchlování.

číst dál »

indonésie: Ralax na terásce se snídaní.indonésie: Tyto asi deseticentimetrové, béžové a usměvavé gekony nazývají místni *číča*. Na rozdíl od těch velkých jsou plaší a nekoušou.indonésie: Tihle malí gekoni byli všude, tento se schovával v křesle určeném pro nejvyšší božstvo.indonésie: Rangda, střežící svatyni na nádvoří našho hotýlku.indonésie: Malá svatyně na zahradě hotelu (nebo spíše apartmánového bydlemí).indonésie: Zahradní dekorace.
indonésie: Řádně oblečeni můžeme vyrazit na kremaci.indonésie: Lidé se shromažďují před příbytkem zasnulého.indonésie: Lidé nejsou smutní, naopak se baví, maximálně jsou nervózní z dlouhého čekání.indonésie: Žlutá barva reprezentující božstvo Višnu, stvořitele (?).indonésie: Jsou připravena speciální nosítka s věží, ve které bude nebožtík přenesen do chrámu.indonésie: Na dalších nosítkách je obří kráva. Do jejích útrob bude nebožtík v chrámu uložen a spálen.indonésie: Mlaďoši si tuto slavnost patřičně užívají.indonésie: Pohřební kráva je dozdobena a mladíci se těší, že se ponesou.indonésie: Klučina přivázaný bílou stuhou - to je z důvodu bezpečnosti, nebo to má nějaký další význam? Netuším.indonésie: Bílá barva obecně provází celý rituál.indonésie: Konečně je nebožtík vynesen z domu, ukrytý v bílé papírové krabici.indonésie: Krabice je společnými silami umístěna na vrchol věže na nosítkách.indonésie: Krabice je společnými silami umístěna na vrchol věže na nosítkách.indonésie: Přípravě kremace přihlíží velké množství místních a pár turistů.indonésie: Tradiční pokrývka hlavy je vyžadovaným doplňkem pro muže.indonésie: O zvukový doprovod se postarala řada hudebníků.indonésie: Místní účastnící se pohřbu.indonésie: Místní účastnící se pohřbu.indonésie: Místní účastnící se pohřbu.indonésie: Než průvod vyrazí, nosítka s věží je nutno několikrát otočit kolem dokola. Věž na nosítkách byla velmi velká - překážely lampy veřejného osvětlení, ulice byla velmi úzká.indonésie: Průvod vyráží rychlým krokem do chrámu.indonésie: Podél celé ulice se shromáždili místní, dospělí i děti.indonésie: Podél celé ulice se shromáždili místní, dospělí i děti.indonésie: Podél celé ulice se shromáždili místní, dospělí i děti.indonésie: Zatímco u chrámu probíhaly přípravy na kremaci, lidé vyčkávali kolem.indonésie: Někteří si povídali, hráli s dětmi...indonésie: ...někteří seděli tiše, pohrouženi do vlastních myšlenek.indonésie: Mnozí přinesli obětiny, které budou obětovány v ohni spolu s tělem zesnulého.indonésie: Jeden komický okamžik: jak se prodíráme bordelem naházeným kolem při hledání zajímavého záběru, Mili náhle vykřikne překvapením. Než stačím rozpoznat, co se jí to mihlo kolem nohou, jeden z místních to pohotově uloví. Šlo o krásnou, velkou, ehmm... ještěrku?! Chlápek se rázem začal shánět po igelitovém pytlíku... prý bude večeře.indonésie: Místní bohatě dokumentovali průběh kremace, na vidokamery, fotoaparáty, mobilní telefony.indonésie: Kráva byla postavena na výmluvně černý flek, tělo přemístěno z věže do jejích útrob.indonésie: To byl čas na poslední rozloučení. Lidé nosili obětiny, umisťovali je k tělu.indonésie: Mezitím byla věž, v níž se tělo přineslo, prolita olejem a spálena.indonésie: Tato věž byla velká, robustní a hezky zdobená. Byla použita na přenesení těla z domu k půl kilometru vzdálenému chrámu, kde byla spálena.indonésie: Když bylo tělo obloženo obětinami a prolito oleji, bylo přikryto dříve sejmutým víkem, hřbetem krávy.indonésie: Když bylo tělo obloženo obětinami a prolito oleji, bylo přikryto dříve sejmutým víkem, hřbetem krávy.indonésie: Následně byla oříznuta nosítka.indonésie: Kráva tak zůstala stát na jen úzké konstrukci.indonésie: Spodní část byla obložena robustními plechy, které zajistí, že tělo zůstane v místě největšího žáru.indonésie: Jak byl zapálen oheň, vše šlo ráz na ráz.indonésie: Povrch krávy hořel velmi rychle.indonésie: Oheň byl podpořen plamenometem - muž vpravo pouští skrze speciální nástavec pravděpodobně benzín do ohně.indonésie: Oheň hoří a směřuje přímo na dřevěné jádro, ve kterém se nachází tělo.indonésie: Často se setkávám s otázkou, jak moc to zapáchalo. Překvapivě zápach hořícího masa nebyl cítit vůbec, jakkoliv všichni víme jak dokáže být pronikavý a nepříjemný. Zjevně už v tom mají praxi.indonésie: Tělo se propadlo břichem krávy do kovového žlabu, kde dojde k jeho spálení na prach.indonésie: První plamenomet doplnil druhý.indonésie: V žáru obou plamenometů vše rychle mizelo.indonésie: Lidé již opustili prostor.indonésie: Někteří se ještě zdržovali na nádvoří chrámu, kde bylo k dospozici jídlo a pití.
indonésie: Sochy přes svatyní byly svědky celé kremace.indonésie: Chrámová zahrada - zvláštní kombinace betonu a trávy :)indonésie: Další ze soch...
indonésie: Běžná ulice v Ubudu.indonésie: Veřejná prádelna. Velmi mě zaujal systém vytápění - moc to není vidět, ale na pravé pračce nahoře hoří oheň. Takže buď ohřívají vodu v pračkách ohněm, nebo je běžné že jim ohořívá elektronika :)indonésie: No a hned vedle probíhalo žehlení.indonésie: Ještě mě zaujaly tyto dekorace na střeše jednoho z domů.
indonésie: Prostranství před Sloní jeskyní, Goa Gajah.indonésie: Prostranství před Sloní jeskyní, Goa Gajah.indonésie: Prostranství před Sloní jeskyní, Goa Gajah.indonésie:  indonésie: Vodní nádrž u Sloní jeskyně (Goa Gajah).indonésie: Obětiny u vodní nádrže, Sloní jeskyně (Goa Gajah)indonésie: Vstup do Sloní jeskyně (Goa Gajah).indonésie: Hned vedle zahrad začínala klasická místní divočina, obklopující rýžová políčka.indonésie: Zahrady u Sloní jeskyně (Goa Gajah).indonésie: Zahrady u Sloní jeskyně (Goa Gajah).indonésie: Malý bazének v zahradách.indonésie: Bazének obývala parádná ropucha.indonésie: Zahrady u Sloní jeskyně (Goa Gajah)indonésie: Památky jsou organizované tak, že přijedete na dostatečně dimenzované parkoviště. Projdete kolem pokladny, kde najmete nebo odmítnete některého z místních oficiálních průvodců - hovořícího anglicky (či lecjak jinak, japonštinu nevyjímaje). Podíváte se na památku a pak můžete vstoupit do rozsáhlých zahrad. Průběžně potkáváte prodejce drobných suvenýrů či občerstvení (včetně prodejce čerstvých kokosů). No a ven cesta vede pouze skrze úzkou uličku přecpanou vlezlými prodejci suvenýrů.indonésie: Často zde prodávají vyřezávané výrobky ze dřeva. Složitost výrobků se různí, ale vcelku bývají opravdu výborné.
indonésie: Naše luxusní večeře - 1.5kg humr! Kerti Inn, Padang Bai.indonésie: Dali jsme si ho grilovaného, dostali k němu rýži a zeleninovou oblohu. A také nůž a vidličku. Rozebrat ho byla práce na hodinu. Kerti Inn, Padang Bai.indonésie: Humr byl obrovský, tykadla mu lezla ze stolu. Zapíjeli jsme jej čerstvým mangovým džusem, přitom koukali na moře 15 metrů vzdálené... prostě pohoda. První večer u moře jak má být. Kerti Inn, Padang Bai.